Základy
V této sekci Vám prozradím něco o tom, co je tento druh vlastně zač a zda si ho pořídit nebo ne. Je to každého volba, protože existuje spousta řečí a povídaček o tomto druhu hada, ale skutečnost může být úplně jiná.
Ten, kdo si chce pořídit Užovku černou si musí uvědomit, že to není had malých rozměrů jako jsou například korálovky, heterodoni nebo taky většina druhů užovek. Je to had, který má svůj temperament a ledakdy si nemusí nechat líbit jakékoliv špatné zacházení s ním.
Všichni určitě jistě ví, že když je had zahnán do kouta nebo se mu něco nelíbí, tak už není cesty zpět a při této velké neopatrnosti Vám všem jistě dojde, že Vás had bez milosti kousne. Proto je třeba dbát hlavně na bezpečnost při zacházení s těmito zvířaty.
Užovka černá je ale z 90% poklidný a mírumilovný had, u kterého se není třeba bát, že by byl výhradně agresivní.
Tuhle užovku můžu doporučit snad všem začínajícím chovatelům.
Já sám jsem se nikdy u svých hadů nesetkal s žádnou agresivitou a kousáním. Mám ovšem známé, kteří byli neopatrní a had je pak kousal neustále. Myslím si, že to bylo jen vinou toho daného chovatele a né hadem samotným. Mám jeden chovný pár těchto hadů a věřte mi, že v době kdy jsem si je pořídil, nebylo vůbec snadné je sehnat. Jako malý kluk jsem je jednou viděl v obchodě se zvířaty a jejich kresba mě natolik zaujala, že jsem zašel za obsluhou prodejny a prosil jsem paní prodavačku, aby jsem si tohodle hada mohl vzít do rukou a pomazlit se s ním.
Jakožto malému klukovi kdo by nevyhověl. Paní prodavačka odemkla terárium a hada z něj vyndala. Byl to ten nejúžasnější pocit jaký jsem kdy zažil. Had byl v obchodě velkých rozměrů. Tipuju si minimálně 2m. Byl to pro mě nezkutečný zážitek. V té době jsem si druh tohodle hada velmi oblíbil. Užovka černá je svým způsobem strašně zvědavé zvíře. Leze tam, kde by to člověk vůbec nečekal. Nevím jak jsou na tom ostatní chovatelé, ale já se svými hady chodím při krásném počasí na zahradu, kde si lehneme na sluníčko a vyhříváme se všichni společně. Rádi prozkoumávají trávu a stromy. Na zahradě máme broskvoně a hrušně. Na ně lezou nejraději, ale je třeba dbát opatrnosti, aby náhodou nezalezli i tam, kde nechceme.
Krom toho, že s nima chodím na zahradu je kolikrát nenechávám zavřené ani v teráriu doma. Pokud že jsem poblíž, tak je pouštím bezestrachu ven a vím, že neutečou. Pokud se to stane nechají se chytit bez jakékoliv agresivity. Jejich barvy jsou překrásné a pestré. Když jsem si je donesl domů, byly z nich takové malé, šedočerné tkaničky do bot, jak jsme ji u nás doma říkali. Ovšem po celkem brzké době začali pravidelnou stravou růst. V jejich asi půl roce už bylo vidět, jak se začínají směrem od hlavy krásně zbarvovat do žluta.
Samozřejmě, že zbarvení bude tmavnout až po nějakém tom měsíci. Ten, kdo to čeká hned se nedočká.
Každý chovatel, ať už jde o tenhle druh užovky musí mít k hadům nějaký vztah. Není to jen o tom, že si řeknete jéééé já chci toho hada. Takhle to nefunguje.
Musíme se k hadovi chovat s úctou a obezřetností pro jeho daný životní styl. Jak jsem říkal už na začátku. Had je zvíře a né hračka, takže pokud chceme, aby had nekousal, tak ho opatrně vyndáváme jak z terária ven, tak ho opatrně dáváme zpět dovnitř, aniž by jsme mu jakkoliv uškodili nebo dali podnět ke kousnutí. Pokud chceme, aby had nekousal, tak se mu musíme věnovat. Musíme ho nechat proplétat mezi prsty tak, aby věděl, že se k němu chováme slušně a nechceme mu ublížit. Necháme ho klidně plazit se třeba po rukou, aby si zvyknul na pach majitele, který se o něj stará. Věřte nebo ne, ale tímhle jsem si prošel sám a je to to nejlepší co můžete udělat. Samici jsem si díky tomuhle ochočil tak, že se nechá volně drbat pod krkem, kdy mi sama vstyčí hlavu a nebo pak jí drbu přímo na hlavě, aniž by mě kousla nebo byla jakkoliv agresivní. Had není chytré zvíře natolik, jako je třeba kočka nebo pes, aby usoudil sám co s ním chceme dělat, a proto je třeba vše dělat s rozvahou.
Ale přejděme teď k tomu podstatnějšímu.
Ten, kdo si tohoto hada přinese domů ho v nádobě, co ho přinesl nechá zahřát minimálně na pokojovou teplotu, aby had nebyl vystresovaný. Po cca 2 hodinkách aklimatizace doma při pokojové teplotě ho můžeme dát do terária, které ovšem musí být vyhřáté a hlavně v něm musí být vše předem připraveno. Pro jednu nebo max dvě užovky by mělo být dostačující terárium o rozměrech 80x50x50. Já osobně preferuju volnější prostor. Takže mé je 100x50x50 s podmínkou, že ho časem vyměním ještě za trošku větší. Absolutně nechápu a nesnáším ty chovatele tyrany, kteří kolikrát hady chovají i nechovají v teráriích nebo nějakých skleněných nádobách, kde místo substrátu a podestýlky mají pouze holé noviny, obyčejnou žárovku na kusu drátu a jednu maličkou misku s vodou, kterou mění bůh ví kdy. Takový chovatel není chovatel a had jim tím pádem do rukou vůbec nepatří. Takovéto chovatele vůbec nepodporuju a hnusí se mi to!!!
Tahle užovka by měla mít v téráriu dostatek denního světla, ale taky i světla umělého v podobě topné žárovky(30,50 a max 70W). Druhým v pořadí je velká nádrž s vodou. Had se do ní musí totiž celý vlést, aby se případně ve velkém horku schladil. Pití je samozřejmostí. Třetí věcí v pořadí jsou větve pro šplhání. Zapamatujte si, že i když některý z hadů není hadem stromovým, který se vě větvích zdržuje neustále, je dobré, aby se had mohl kdykoliv ve větvích alespoň protáhnout a prolézt nebo také schovat. Větve by měly být pěvně umístěné. V některých knihách jsem se dočetl, že by měly být dokonce přišroubované ke dnu terária. Toto ale nepreferuju už jen díky horší údržbě a manipulaci v teráriu. Další na řadě jsou takzvané oddechové a odpočívací místa. Někteří hadi rádi zůstávají na slunném místě, kde je mnohem tepleji a někteří právě naopak mají rádi chladnější místa. Proto je důležité v teráriu mít tyhle místa obě, aby si had mohl sám vybrat místo, kde se bude zdržovat. Moji hadi to mají oba odlišné. Rosalie(samice) má ráda teplé místa. Někdy i přímo pod žárovkou nebo hned někde vedle ní... Za to Emmett(samec) vyhledává spíše chladnější místa a úkryty, do kterých se rád schovává.
Samice se taky strašně ráda zahrabává, takže je třeba dbát na to, aby byl substrát kyprý a mohli se v něm hadi dobře pohybovat.Dvířka terária volíme dle vlastního uvážení.Mi samotnému se nejlépe osvědčily klasické šoupačky namísto výklopných dvířek .Zámek na nich je samozřejmostí. Větrání terária volíme taky dle vlastní volby, a to buď horní dlouhé přes 80% délky terária a nebo potom horní v jedné boční stěně a dolní v druhé boční stěně. Není taky od věci si pod terárium pořídit tepelnou podložku nebo kousek hrubšího molitanu, na které celé terárium postavíme. Pokud chceme je taky možnost do terária pořídit tepelný kámen nebo vyhřívací podložku. Osobně mám doma raději obě. Další výbava už je pak na každém z Vás. Pamatujte, že je lepší nepřeplácávat terárium ke svému užitku...
Hlavní je podlí jeho obyvatel!!!
